Éčka v potravinách: Vyznáte se v nich?
To, že ve zpracovaných potravinách najdeme různá éčka, ví asi každý. Ale vyznáte se v nich? Která mohou být opravdu riziková a za kterými se skrývají v podstatě neškodné ingredience? S orientací vám pomůže nový článek nutriční terapeutky Mgr. Soni Vojtíškové.
Co jsou vlastně éčka?
Označují aditiva neboli přídatné látky. "Éčka" se jim říká proto, že tyto látky jsou označeny kódem začínajícím na písmeno "E". Velmi často jsou lidmi považovány za nebezpečné a škodlivé látky, ale to se týká jen některých z nich. Podle legislativy se mezi aditiva řadí všechny látky, které jsou využívány v potravinářské výrobě, nebo při jejich balení a skladování, ale nelze je konzumovat samostatně. Za éčko se proto nepovažuje například sůl, koření či cukr.
Mezi aditiva řadíme antioxidanty, barviva, konzervační látky, sladidla, stabilizátory, zahušťovadla, emulgátory, modifikované škroby, látky zvýrazňující chuť a vůni. Některá aditiva jsou přirozenou součástí našich kuchyní, například kypřící prášek či jedlá soda. Jsme na ně zvyklí a nevnímáme je jako něco škodlivého.
K čemu se éčka v potravinách využívají?
K prodloužení trvanlivosti, zachování původní barvy či dosažení lákavého vzhledu (hlavně u cukrovinek). Některé umí vylepšit konzistenci, například hustotu. Jejich použití je u zpracovaných potravin v řadě případů nezbytné, protože chrání potraviny před patogenními látkami.
Jsou éčka bezpečná?
Všechna éčka jsou kontrolována a testována. A pro každé je stanovený limit na množství, v jakém se mohou konzumovat. Záleží tedy hlavně na tom, kolik průmyslově zpracovaných výrobků budeme konzumovat, protože může snadno dojít k překročení množství, které je považováno za bezpečné. Nejvíc éček se obvykle vyskytuje v potravinách, o kterých víme, že nepatří mezi ty nejzdravější a to nejen pro obsah aditiv. Jedná se o levné výrobky s dlouhou trvanlivostí a výraznou barvou (např. šmoulí modrá), lesklou a nepřirozenou chutí.
Při výběru potravin se zaměřte na celkovou pestrost jídelníčku a na konkrétní složení dané potraviny. Tím, že zamezíme častému příjmu potravin stejného či podobnému složení, snižujeme riziko překročení limitů jednotlivých éček.
Pro ověření konkrétního éčka a jeho případné škodlivosti lze využívat například on-line databázi na FÉR potravina. V seznamu éček najdete zcela neškodné látky jako je například E 322a (ovesný lecitin) i opravdu rizikové látky – mnohé z nich nejsou v EU vůbec povoleny. Příkladem může být E 225 (Siřičitan draselný) nebo E 128 (CI potravinářská červeň 10, Azogeranin)
Kde žádná éčka nenajdete?
V nezpracovaném ovoci, zelenině a masu, v balených neochucených vodách, medu, cukru, máslu, olejích, sádlu, ghí, kávě, čaji, neochucených mléčných výrobcích. U ostatních je potřeba číst etiketu se složením. A právě nezpracované potraviny by měly tvořit základ našeho jídelníčku.
Panika z nebezpečných éček
Negativní názor na éčka vznikl zejména v době, kdy se zavedlo povinné a podrobné označování složení výrobků i označením "E". Do té doby byla aditiva označována obecnými skupinami, např. "barviva", či "antioxidanty".
Cílem podrobného označování potravin byla lepší orientace kupujícího při jejich výběru. Jedním z důsledků byly obavy některých kupujících, protože etikety se složením najednou vypadaly, že každá potravina s éčky je nebezpečnou chemickou sloučeninou. Tyto obavy kupujících ovšem pomohly vést výrobce ke zlepšování technologie výroby, k vyšší kvalitě mnoha potravin se snahou o minimum přidaných aditiv.
Místo chemie výtažky z ovoce a zeleniny
Stále více firem například využívá místo chemických barviv, která by na etiketě byla označena jako éčka, zdraví zcela neškodná barviva z ovoce a zeleniny. YumEarth sladkosti mají krásné barvy i příchutě a přitom v nich nenajdete ani jedno umělé barvivo či dochucovadlo. Vše dokáží jen za použití přírodních výtažků.
Kterým éčkům se raději vyhnout?
1) Barviva
Žlutá barviva (tartrazin E 102) a chinolová žluť (E 104), žluť SY (E110), červená barviva azorubin (E 122), ponceau 4R (E 124) a červeň allura (E 129) mohou zvyšovat hyperaktivitu dětí a vyvolávat kožní projevy, jako je kopřivka. Proto musí být v EU uvedena na obalu i s tímto varováním. Barvivům jsme věnovali celý náš minulý článek. Přečtěte si ho, pokud se chcete o barvivech v potravinách dozvědět více informací.
2) Konzervanty
Potraviny na svém povrchu obsahují řadu mikroorganismů a jejich pomnožení vede ke zhoršení kvality a ke zdravotním rizikům. Konzervace je úprava potravin, s cílem prodloužit jejich trvanlivost. To lze i bez éček provést mražením, sušením, chlazením, nakládáním, solením, uzením, pasterací, sterilizací, vakuováním či kvašením.
Chemická konzervace je ovšem snadnější, účinnější a levnější.Proto se využívají konzervanty. Brání vzniku plísně, množení bakterií a kvasinek. V potravinách se konzervanty označují označují řadou E 200-290 (kyselina sorbová, siřičitany, dusitany a dusičnany, kyselina benzoová, citronová a kyselina octová). Omezit bychom měli hlavně příjem dusičnanů a dusitanů, které najdeme v párcích, buřtech, salámech a tavených sýrech.
3) Glutamát sodný (E 621)
Jedná se o základní aminokyselinu, která se nachází ve většině bílkovin, tělo ji samo vyrábí. Přidává se do potravin pro zvýraznění chuti. Glutamát sodný má řada lidí spojený s čínskou kuchyní, protože ho najdeme ve většině sójových omáček a polévkových kořeních. Je ale častou součástí i dalších instantních pokrmů, asijských produktů, kořenících směsí, masoxů či chipsů.
3) Modifikované škroby (E 1404-1451)
Výraz "modifikovaný" nemá v tomto případě nic společného s genetickou modifikací základní suroviny. Označuje úpravu přírodního škrobu, který byl pomocí fyzikálních, nebo chemických postupů upraven. Díky tomu plní škrob funkci stabilizátoru a zahušťovadla. Přírodní bramborový, rýžový, pšeničný a kukuřičný škrob se nepovažují za éčka, ale po modifikaci již ano.
Vybíráme potraviny s lepším složením
Při zařazování značek do našeho e-shopu Lepší Složení suroviny pečlivě kontrolujeme. Najdete u nás třeba dětský šampus Kidibul, který není obarvenou vodou plnou chemie, ale vyrábí se z ovocné šťávy a jako konzervant se používá zcela neškodná kyselina askorbová (E 300). Nově máme v nabídce i BIO energetický nápoj značky Hollinger s přírodním kofeinem, který má z éček ve složení jen bezpečné citronany sodné (E331) a kyselinu citrónovou (E330). Vybírat u nás můžete z dětských kapsiček, sušenek či křupek zcela bez éček a v BIO kvalitě.
