Barviva v potravinách: Proč se jim vyhnout?

Okolní svět, tedy i jídlo, vnímáme všemi smysly a zrakem nejvíc. Barevnost jídla ovlivňuje náš zájem o potravinu, nastartuje v těle biochemické procesy, abychom na potravinu dostali chuť. Barevnost jídla nás tedy velmi ovlivňuje. Toho hojně využívají výrobci potravin. Jsou ale barviva v potravinách bezpečná? Obrátili jsme se na nutriční terapeutku Mgr. Soňu Vojtíškovou.

Barviva se do potravin přidávala už ve starověku, cílem bylo prodloužit potravině trvanlivost a zlepšit její senzorické vlastnosti. Dalším vývojem docházelo i k chybným pokusům, jako barviva se využívaly mnohé škodlivé a karcinogenní látky. 

V současnosti se v potravinách smí používat pouze schválená barviva, která se vyrábí v různých formách (gelové, práškové, tekuté či sprejové). Barvivo se do potravin přidává pro zvýraznění barvy a chuti. Přítomnost musí být uvedena na obalu výrobku. Barviva se označují čísly E100-E180. Použití je velmi široké a lze je přidat prakticky do všech potravin (např. do dortů, pomazánek, nápojů, jedlých papírů, pekařských a cukrářských dekorací, obrázků atd.)

Užití potravinářských barviv se řídí hygienickými předpisy a normami, především vyhláškou č. 4/2008 Sb, která stanovuje druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. U barviv E110, E122, E124, E155 je nejvyšší povolené množství (NPM) 50mg/kg jednotlivě nebo v kombinaci.

Již několik let stále roste zájem o přírodní barviva. Nepředstavují pro lidský organismus zdravotní rizika a mnohé z nich jsou dokonce zdraví prospěšné. Jejich zdrojem je např. červená řepa, černý bez, šafrán, kurkuma, špenát, mrkev, sépie atd. Přírodní barviva jsou proti syntetickým méně trvanlivá a stabilní. Mají při skladování vyšší nároky na nižší teplotu a ochranu před světlem. Ve srovnání se syntetickými barvivy jsou dražší.  

Používaná syntetická barviva jsou schválená a ve splněných limitech zdraví neškodná. Syntetická barviva sebou přesto nesou zdravotní rizika a u senzitivních osob se může objevit alergická reakce, například vyrážka, dýchací problémy, zácpa či poruchy koncentrace. Negativní účinky barviv byly pozorovány u dětí s ADHD.

Kterým barvivům se vyhnout?

Děti pestrobarevné potraviny velmi lákají, ale zrovna pro ně mohou být určitá barviva opravdu nevhodná. Od roku 2010 platí v rámci EU nařízení, které uvádí povinnost výrobců uvádět na obalech u konkrétních barviv, že mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí. Konkrétně jde o barviva E102, E110, E122, E124, E129.   

E102 Tartrazin (potravinářská žluť) kterou se dobarvují např. ovocné džusy, čokolády, hořcice, konzervované ovoce, zmrzliny a cukrovinky. Může způsobovat alergie, migrénu a hyperaktivitu u dětí.

E110 (potravinářská žluť SY) dodává oranžovou barvu sladkostem, pekařským výrobkům, marcipánu, zmrzlinám a žvýkačkám a také nealkoholickým nápojům. Způsobuje alergie.

E122 a E 124 (potravinářská červeň) barví cukrovinky, marmelády, mléčné výrobky, zmrzliny, kečupy a další potraviny. Způsobuje alergie, astma a hyperaktivitu.

E132 Indigotin (potravinářské modré barvivo), kterým se dobarvuje pečivo, cereálie, sladkosti, mražené dezerty a krémy způsobuje alergie a nevolnosti.

E133 Brilantní modř, která dobarví limonády, zmrzliny a sladkosti podporuje vznik hyperaktivity u dětí.

E151 Brilantní čerň se nachází se ve sladkostech a může způsobit hyperaktivitu.

E171 Oxid titaničitý používá se jako bílý pigment do bonbónů, žvýkaček, želé, cukrovinek či džemů. V EU je od roku 2022 toto barvivo zakázané, povolený je pouze doprodej zásob potravin, které ho obsahují. 

Barveno jen přírodou

Pro Lepší Složení vybíráme jen produkty bez chemických barviv. Jde to i bez nich. Bonbony a lízátka YumEarth se barví přírodními výtažky z ovoce a zeleniny, za růžovou barvu mohou srdíčkové sušenky FruchtBar poděkovat řepě a jahodám a dětský šampus Kidibul má barvu pouze podle použitého ovoce.