Alergie, nebo potravinová intolerance? V čem je rozdíl?
Potravinové intolerance a alergie se v dnešní době vyskytují čím dál častěji. Průzkumy ukazují, že nějakou formou potravinové intolerance trpí až 45 % populace. Protože se pojmy potravinová intolerance a alergie velmi často zaměňují, zaměřili jsme náš nový článek s nutriční terapeutkou Mgr. Soňou Vojtíškovou, DiS. právě na toto téma.
Mezi potravinovou intolerancí a alergií jsou zásadní rozdíly
Potravinová alergie je imunologická reakce, způsobena protilátkami IgE. Reakce těla je obranná, nepřiměřená, prudká a bezprostřední. Tělo reaguje na některou z bílkovin, která se v potravině vyskytuje. Tělo začne produkovat protilátky (imunoglobuliny IgE) na potlačení alergenu. Po konzumaci imunitní systém okamžitě zareaguje a uvolní histamin i jiné látky a „bojuje proti nepříteli“. K vyvolání reakce stačí i stopové množství alergenu.
Mezi alergické příznaky patří:
- Zvracení
- Průjem
- Otoky
- Kýchání
- Rýma
- Vyrážka
V nejhorším případě se alergická reakce vystupňuje v anafylaktický šok, který ohrožuje člověka na životě. Příznaky se mohou objevit bezprostředně po konzumaci alergenu, ale také se zpožděním několika hodin.
Mezi nejčastější alergeny patří skupina potravin tzv. „velké osmičky“:
- Kravské mléko
- Pšenice
- Vejce
- Ořechy
- Arašídy
- Ryby
- Korýši
- Sója
Potravinové alergie se většině případů se projeví již v dětském věku. Potravinové alergie, které vzniknou v kojeneckém a batolecím věku v mnoha případech časem vymizí. V případech, kdy se alergie objeví až ve starším dětském věku či dospělosti, se dá očekávat, že půjde o trvalý stav.
Alergie se zjišťují u alergologa, který ji zjišťuje pomocí kožních testů (prick testů), náplasťových testů (zejména u dětí s atopickým ekzémem) a krevních testů.
Alergie na mléko u miminek
Zhruba 4 % kojenců se týká potravinová alergie na bílkovinu kravského mléka. Projevuje se kožními příznaky, atopickým ekzémem, respiračními potížemi, trávicími obtížemi, celkovým neklidem dítěte a potížemi se spánkem. Většinou vymizí do tří let věku dítěte.
Do 6. měsíce věku dítěte se nedoporučuje podávat kravské mléko. Po 6. měsíci se zavádí postupně, a to nejčastěji ve formě obilné kaše. Jako samotný nápoj se mléko doporučuje zařazovat až po 1 roce života.
Nejlepší prevencí proti vzniku alergií není vyhýbání se složkám potravy v období těhotenství a kojení, nýbrž kojení po dobu aspoň 6 měsíců, které dítěti poskytuje ochranu. V případě potvrzení alergenu je nutná léčba a zejména vyloučení alergenu z jídelníčku. Pokud je malé dítě kojené, je nutné, aby tuto eliminaci alergenu podstoupila také maminka.
Dětí, které nemohou být kojeny a mají prokázanou alergii, nebo zvýšené riziko vzniku alergie, by měly dostávat hypoalergenní výživu, která obsahuje hydrolyzované mléčné bílkoviny i nezbytné aminokyseliny.
Jak se projevuje potravinová intolerance?
Potravinová intolerance nemá imunitní příčinu jako alergie, ale trávicí, metabolickou. Potravinová intolerance je snížená schopnost těla strávit určitý druh potraviny, nebo nějakou její složku. Příčinou je porucha trávení a vstřebávání na slizniční úrovni, nedostatek, nebo úplná absence trávicích enzymů. Tyto enzymy trávicího systému slouží k tomu, aby štěpily složky potraviny na menší prvky. Jsou produkovány trávicí soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí (sliny, žaludeční šťáva, žluč). Zatímco u alergie je reakce rychlá, prudká, u intolerance je reakce těla pomalejší. Není život ohrožující, ale nepříjemná.
Mezi nejčastější projevy patří problémy se zažíváním (průjmy, zácpa, nadýmání, bolesti a křeče břicha, pálení žáhy aj.). Mohou se objevit i kožní potíže (ekzémy, kopřivka, akné), rýma, astma nebo chronické zahlenění. Mezi celkové projevy patří únava, poruchy spánku a koncentrace, hyperaktivita, otoky i nadváha.
Potravinové intolerance podporují zánětlivé procesy v těle, způsobují zhoršené vstřebávání živin, minerálních látek a vitamínů a podporují nerovnováhu mikrobiomu mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi. To má vliv nejen na trávení, ale také na změnu psychiky. Intolerace jsou dokonce spojovány s některými bolestmi zad a menstruačními potížemi.
Nejprůkaznější metodou, jak intoleranci potvrdit, je biopsie tenkého střeva v rámci endoskopického vyšetření. Existují však další možnosti a metody, zejména alergologicko-imunologické vyšetření. V případě podezření na konkrétní potravinu, doporučuji nasadit tzv. eliminační dietu a po dobu minimálně 4 týdnů potravinu vyloučit. Při potvrzení příčiny je potřeba dodržovat dietu.
Intolerance lepku a laktózy
Mezi nejrozšířenější intolerance řadíme laktózovou intoleranci a intoleranci lepku. Laktóza je mléčný cukr, který se přirozeně vyskytuje v mléku. Intolerance je způsobena nedostatkem enzymu laktáza, který tento cukr štěpí v trávicím traktu. Alergie na laktózu tedy neexistuje, jedná se o intoleranci.
S intolerancí se rovněž zaměňuje termín senzitivita (citlivost). Jejím projevem je celá škála podobných příznaků a zdravotních obtíží. Na trhu se objevuje celá škála komerčních nabídek na testování potravinové senzitivity. Na základě jejich výsledků dochází často ke zbytečnému vynechání a vyřazení celé škály potravin z jídelníčku, které mohou vést k nedostatku důležitých živin, vitamínů i minerálů a také podporují nesprávný vztah k jídlu a strach z některých potravin.
Doporučuji konzultovat případné podezření, či nežádoucí projevy stravy s lékařem, který stanoví následnou diagnostiku i léčbu. Úpravu stravy a jídelníčku doporučuji konzultovat s nutričním terapeutem.
Použité zdroje informací:
Potravinová alergie, intolerance a přecitlivělost na potraviny
Potravinové alergie: co to je?
Výživná kniha o jídle, Karolína Fourová, ISBN 978-80-242-8229-9, Euromedia group.